RomanXX

Členem od 18.4.2011

77 let – vlastním jménem Roman Červášek – bydlím v Praze.

Kolegové motorkáři, letos v listopadu dovrším 64 let. Ano je to hodně, ale cítím se neustále duší mlád. V mém pocitu mládí mne udržují mé koníčky. Hraju 35 let basket, pravidelně chodím na kondiční tréning 2x týdně, jezdím na motorce, koních a kole. Koloběžku jsem již odložil.

Co bych o sobě řekl, jsem v důchodu a po práci se mi stýská, pokud vkročím do obchodu s krásnými obleky, barevnými kravatami, botami z jemné kůže a kravatami, ty prostě miluji. Motýlka nenosím od doby, co jsem odešel z banky. Celý svůj život jsem zasvětil letectví (ČSA) a IT. Jsem ženatý, šťastně již několik desítek let. Mám dvě krásné dcery a budu letos poprvé děda. Bude to chlapec a tak si myslím, že jej také přivedu k motorkám, ale to je předčasné.

Nyní něco o mém vztahu k motorkám. Začal jsem docela brzo asi ve 13 letech, kdy mi otec půjčil skútru ČZ 175 501. To mi dost chytlo. Procestovali jsme na něm s otcem CZ a SK. Docela fajn, na víc jsme neměli. Tento skútr jsem podědil po otci. Několikrát jsem jej naboural a měnil a opravoval kastly, jak to bylo na léta okolo roku 1966 zvykem. Pak jsem nějako dobu vlastnil ČZ 125B. Úžasný stroj, do doby než se prorazila průchodka vysokého napětí pro zapalování. Pak to prostě nejelo a člověk nevěděl čím to je. Jako vyučenec jsem si vydělal na svou další motorku Javu 175. Byla v hrozném stavu a tak jsem jí úplně rozebral, odrezil, nastříkal stříkačkou na stromky, nic jiného jsem v té době neměl. Udělal celou elektriku (dobrá práce, musím se pochválit J ), linky, to by, jste nevěřili, jistě víte, o čem mluvím. Linky, které byly v prolisech a lemovaly chromování. Někde jsem se dověděl (tehdy ještě nebyl internet) že se to dělá štětečkem s dlouhým vlasem. Inu odstřihl jsem si kštici a vytvořil se špejlí štětec. Koupil zlatou barvu na pomníky a vymaloval linky. No, když si na to dnes vzpomenu, byla to opravdu dřevní doba, ale měl jsem z toho radost. Jo a ještě jednu věc jsem měl v té době rád a připojenou za skútry a i Jawou. Byl to Pav 40 (alespoň myslím, že číslo je OK). To byla dlouhá souprava. S tím jsem s manželkou projezdil zase celé československo. Všechny hrady a zámky. Rád na to vzpomínám a dnes na svých cestách se do těchto míst s nostalgií rád vracím. V té době kdy mi bylo 17 -20let jsem jezdil s kamarády a oni měli Jawy 250 a 350. Prostě pro mne vysněné silné stroje. Tehdy jsem si přál mít také takový stroj. Jak se říká „Člověk míní a život mění“.

Po vojně přišlo manželství, práce na letadlech a přišly děti. Tím skončila éra motorek. Přesto sen po silné motorce neustále v srdci byl a kdykoli jsem slyšel motorku, tak se mi srdíčko zastavilo. Pak jsem šel životem, jako všichni z nás, však to znáte. A najednou přišlo ke mně štěstí. Mladší dcera se seznámila s Janem Kvasničkou, jistě vám to něco říká, několikanásobný mistr republiky v Motardech. A ten mi na víkend půjčil Hondu CB500. A bylo to. Bylo rozhodnuto. Musím mít svou motorku!

Od toho okamžiku jsem žil jen pro to mít nějakou silnou motorku. Radil jsem se s kamarády a ti mi poradili, super motorka je Honda VFR 800Fi . Inu ve svých 55letech jsem si ji objednal. Tím, že tíhnu k cestování tak jsem si jí nechal dovybavit třemi Givi a začalo to. VFR je úžasný stroj, do dnes na ní vzpomínám s láskou a docela bych jí chtěl někdy vidět. Nikde mi nenechala, v ostrých zatáčkách v Alpách byl zátah zespoda úžasný. Najezdil jsem na ní 58 000km. Převážně CZ, SK, A, I, CH, D a F. Na Chorvatsko jsem zapomněl. Ještě jednou, úžasný stroj .

Limitem bylo jen 260km/h. Tím chci říci, že my mladí máme rádi výzvu a já toužil po silnější a rychlejší mašině. Ve výběru byla Hayabusa 1300 a Honda CBR 1100XX Super Blacbird. Svezl jsem se na obou a bylo rozhodnuto. Zvítězila Honda. Nebyl to takový autobus. Dá se s ní jet střelba, například když vyrazím s kamarády (cca 35let) a zároveň super cesťák. Tu mám do dnes a jsem s ní velmi spokojen. Udělal jsem na ní tuningové úpravy nové svody a vyladěna elektronika zapalování. Výkon 180koní mi vyhovuje. Jediné po čem se mi stýská je krouťák VFRky v zatáčkách v Alpských průsmycích. No, tak někde prostě řadím až na prý rychlostní stupeň. Vždy mi to vynahradí ten výkon při vytočení na 9000RPM. To je zátah a let, že se člověku svírá srdce.

Co o sobě, jsem, jak již jste poznali, člověk, který rád cestuje a poznává známá i neznámá místa. Nevadí mu jet 1000km/den, když je to potřeba. Loni jsem jel z důvodu špatného počasí z Avignonu nonstop až do Prahy. Utíkal jsem před počasím. Většinou jezdím sám. Kamarádi ještě pracují a nemají z důvodu zaneprázdnění čas. Hledám parťáky, s kterými bych se mohl někam svézt. Jsem přizpůsobivý. Mám rád pohodu, život a motorky. Doufám, že mezi vámi najdu kamarády. Těší se RomanXX.

jezdil jsem na HONDĚ CBR 1100 XX Super  Blackbird

po havárii a totálním zničením motorky jsem si nyní pořídil TRIUMPHA Tiger 1050 S

Tigr je už prodaný a od jara 2020 jezdím na BMW R 1200 R